Hluk z ulice je jedním z nejvýraznějších faktorů, které dokáží znepříjemňovat život. Pokud vám idylické bydlení ruší hluk z ulice, nabízí se řešení, které ho dokáže značně eliminovat. Zelená stěna rostlin je nejen velmi účinný optický předěl, ale i zároveň clona proti prachu a hluku. Hluk dnes patří k největším nepříjemnostem frekventované ulice, ruší člověka při práci a nedopřává mu odpočinku.
Šíření hluku
Hluk se šíří prostorem v kulovitých vlnách. Když vlna narazí na homogenní překážku, odrazí se podle zákona „úhel odrazu rovná se úhlu dopadu“ a zvyšuje hlučnost prostředí před překážkou dozvukem. Účinné v boji proti decibelům (dB – jednotka absolutní hlasitosti) mohou být i rostliny. Zelené clony mají jedinou nevýhodu, potřebují hodně prostoru. Na druhé straně jsou však levnější než stavební zásahy a navíc přinášejí psychologicky uklidňující prostředí. Je prokázáno, že tři metry široký pás rostlin (trávník s keři a stromy) sníží hluk o čtvrtinu.
Hlavní podíl na pohlcování zvukových vln mají listy, čím větší je jejich povrch, čím hustší koruna, tím větší účinnost v tlumení hluku. Proto volíme třeba rychle rostoucí javor s dlanitými listy, bohatě olistěný pajasan. husté keře ptačího zobu, dekorativní kalinu – tušalaj, akát trnovník, který snáší i nepříznivé podmínky měst. Zahrádkáři, kteří se domnívají, že jejich pečlivě sestřižený živý plot je ideální zvukovou clonou, jsou na omylu. Téměř jednolitá a rovná plocha plotu působí jako hladká stěna. Zvuk se od ní odráží a dozvuk zvyšuje ještě hluk před překážkou. Přirozený tvar keřů a stromů je vhodný tím, že nepohlcený zvuk se odráží a rozptyluje různými směry.
Účinné pohlcení hluku
Většina dřevin staví listy tak, aby zachytily co nejvíce slunečních paprsků. Velkou pohltivost zvuku má i pečlivě stříhaný trávník, jeho tlumicí účinek se přirovnává k sametu. Rostliny připravují navíc mezi svými kořeny drobtovitou strukturu s vysokým obsahem vzduchu, která snižuje hlučnost prostředí až o 10 %, zabraňuje rezonanci půdy a její přenášení na základy budov.
Po opadání listů mají holé keře protihlukový účin minimální – 3 až 5 dB, se sněhovou pokrývkou 10 dB. Proto vysadíme i stálé zelené jehličnany, thuje, cypřišky, tisy, jalovce, různé druhy smrčků a borovic.
Také dům můžeme zahalit zelenou clonou s vědomím, že tak snížíme dozvuk těch zvukových vln, které přece jen dolehly až k budově. Platí zásada: čím členitější fasáda, tím menší dozvuk. Dobře nám poslouží nejen obvyklé loubince, ale i pnoucí růže i jiné bujné a rozložité popínavé rostliny.
Všechny rostliny, které jsme už vyjmenovali, budou kromě hluku zachytávat i popílek, saze a prach. Zatímco na silnicích a na střechách se prach stále rozviřuje, na rostlinách se udrží až do doby, než jej smyje déšť. Prach spláchnutý s keřů pak zůstane v zemi, kdežto prach z louží na ulicích se po vyschnutí znovu vrátí do ovzduší. Díky rostlinám může být v našem životním prostředí mnohem méně hluku a méně prachu.
