Často jsou to všelijak pokroucené větve keřů, různé boule či jiné anomálie na dřevě. Jejich získání je snadnější než u pevných kořenů, ovšem konečná úprava vyžaduje vždycky mnoho úsilí a trpělivosti. Po přinesení samorostu domů, je třeba oloupat kůru, dokud má kořen ještě mízu. Pokud je samorost například z větví či povrchu stromu již suchý, musí se nejprve namočit do vody, kde se může ponechat třeba i rok nebo více. Kůra se pak snadněji oloupe.
Pak nastane piplavá práce, kdy je nutno odstranit z kořenu všechnu nečistotu. K tomu se mohou použít různé nástroje až po konečnou fázi, kdy lze kořen zbavit špíny třeba i starými kartáčky na zuby a smirkovým papírem.
Samorost je kouskem dřeva, který svým tvarem vyvolává určité představy, které mohou jako dekorace mít estetický význam. Důležité je ponechat samorostu jeho původní tvar a podobu a nesnažit se jej násilně přizpůsobovat našemu přání. Někdy se samorostů používá ke komerčním účelům a vyrábějí se z nich nevzhledné svícny, popelníky a jiné užitkové předměty, které tak ztrácejí svůj původní přírodní půvab.
Upravování samorostů je abstraktní umění, nikoli realistické. Proto se samorosty správně mají upravovat co nejméně. Stačí například zkrátit výrůstky větví či kořenů, dřevo po oloupání kůry vyhladit a třeba napustit pastou na parkety, aby například nevhodným nátěrem neztratily svou přirozenou patinu. Vhodný je i včelí vosk nebo namoření a následné nalakování. Estetický dojem ze samorostů nekažte nevhodnými zásahy jako jsou například různé podstavce, kterými lehce vytvoříte i z krásného samorostu naprostý kýč.