Septik vypadá na první pohled stejně jako žumpa. Rozdíl je však v konstrukci, která umožňuje částečné přečištění odpadní vody. Děje se tak díky několika komorám, kde se voda pročistí až o 60 %. Pro vypouštění vody je však ještě potřebný zemní filtr, jehož pomocí lze dosáhnout účinnosti až 90 %. Obsah septiku se nevyváží celý, ale pouze kal v delších časových intervalech. Zemní filtr se zpravidla mění zhruba jednou za 10 let.
Pro budování betonového septiku jsou daná určitá pravidla. Předně se jedná o počet a velikost komor. Pochopitelně platí, že větší počet komor zajišťuje vyšší účinnost čištění odpadních vod. U rekreačních objektů, kde není tak velká frekvence vypouštění vody do septiku, postačí dvě komory. První by měla mít obsah 3 kubíky, druhá alespoň 2 krychlové metry. Stěny by měly být silné min. 15 cm s kari sítí. U betonových septiků je průsak vody do země minimální. U první nádrže je třeba vybudovat otvor s poklopem, odkud se bude obsah vyvážet, jakmile zhoustne. U druhé nádrže se obvykle nechá ve stěně okno ve výšce hladiny. Po dokončení septiku se v místě okna vyhloubí větší jáma, ta se vysype kamením, na něj se umístí staré fólie a nakonec vrstva zeminy.
Vedle betonových septiků lze dnes pořídit i hotové plastové septiky. Jsou řešeny jako celoplastové zakryté nádrže rozdělené na tři propojené části. Nádrže jsou obvykle opatřeny plastovým vstupním komínkem a venkovním vyztužením pomocí žebrování určeného k obetonování. Samonosné typy se pouze obházejí pískem či prosátou zeminou. Na horní stěnu je nutno navrstvit alespoň 15 cm. K umístění v terénu je třeba vybrat místo bez výskytu spodních vod, nebo vyhloubenou jámu a její okolí oddrenážovat.
