Už vůbec by skalka neměla být pod ovocným stromem, kde by na ni padalo nejen listí, ale také přezrálé či shnilé ovoce. Ideálním místem pro skalku je přírodní svah, který postačí zpevnit a doplnit kameny. Pokud nemáme na zahradě svah, je třeba vytvořit vyvýšené místo. Vybraný prostor se musí zbavit plevele a trávy do hloubky aspoň 30 cm. Pak se nasype silná vrstva štěrku s funkcí drenáže a na ni zemina.
Pokud jde o kameny, je zásada, že skalka by vždy měla být tvořena pouze z jednoho druhu kamene. Nikdy nepřidávejte do skalky například kameny nalezené na různých místech, jenom proto, že se vám líbí. Taková skalka by pak vypadala nesourodě a nepřirozeně. Nejlépe je vybírat kameny z blízkého okolí, které danou lokalitu charakterizují. Také je dobré volit kameny hrubé a hranaté (ne však ostré hrany) než oblé. Nejvhodnějšími kameny jsou pískovec, břidlice, žula či opuka.
Jednotlivé kameny by se měly tvarově k sobě hodit a zároveň poskytly dobrý základ pro rostliny, které je třeba chránit před větrným a mrazivým počasím. Kdo nemá prostorovou představivost, měl by si nejprve zhotovit nákres umístění kamenů i rozmístění jednotlivých skalniček.
Zemina se vybírá podle potřeb jednotlivých rostlin. Při nákupu je třeba zjistit jakou půdu rostlina vyžaduje. Většinou se používá obyčejná ornice, která se případně může smíchat s kompostem, rašelinou, štěrkem nebo pískem. Suchomilné skalničky budou prospívat ve směsi s větším podílem písku či štěrku, naopak vlhkomilným rostlinám přidejte více rašeliny.